Jakub Merta - kontrolor kvality, který se stal našim kolegou díky praxi během studia na střední škole. Jaká  byla cesta k současné pozici? Jak vnímá svět strojařiny? 

Studoval jste střední školu se zaměřením na strojařinu? Jak jste se k tomuto oboru „dostal“? "Ano, jsem vyučený obráběč kovů zde na opavské Střední škole technické Kolofik (se kterou spolupracujeme jako firma). Prakticky jsem se k tomu dostal skrze školu díky exkurzím ještě za dob základní školy, kdy to prostě vypadalo zajímavě s možností nějakého postupu nebo zdokonalování. Taky je to možná i přístupem mého bývalého třídního Lukáše Gřondila (Kolofik), který to sice s námi neměl moc jednoduché, ale zároveň dokázal upoutat pozornost jak svými zkušenosti z oboru, tak svojí vášni pro strojařinu. Prakticky když prochází s dalšími ročníky u nás ve firmě v rámci exkurze, vždy si dokážeme popovídat, co je nového."

Momentálně pracujete na pozici Pracovník technické kontroly. Jaká byla cesta k této práci, a právě ve Strojírně? "Do firmy Strojírna Vehovský s.r.o jsem se dostal skrz praxi, která nám byla umožněna přes školu. Na praxi se procházela jednotlivá pracoviště a postupně jsme se zařazovali do pracovního postupu v rámci praxe. Po vyučení jsem byl přidělen na CNC soustruh, kdy po zhruba měsíci jsem měl autonehodu a v rekonvalescenci jsem dostal od pana Vehovského nabídku, že se uvolnilo místo na kontrole a zda to nechci vyzkoušet. Samozřejmě že jsem si to chtěl vyzkoušet, takže už v rámci vycházek jsem docházel a lehce se zaučoval a seznamoval s prostředím. Nyní zde na této pozici jsem bezmála 12 let."

Co Vás na práci nejvíce baví? A co je naopak pro Vás největší výzvou? "Pestrá škála práce a hlavně různorodá. Nová výroba, stará výroba, kusová výroba, všechno prakticky musí projít kontrolou. Od příjmu po finální balení kusů.  Tudíž každý den je trochu jiný. Můžu programovat (klasicky nebo 3D i off-line), chystat protokoly, kontrolovat ražení, kontrolovat výkresy, ověřování měřidel, je toho prostě hodně, co kontrola musí zvládat, není to kdovíjaká náročná práce, ale víc se musí u toho uvažovat a být nějak zodpovědný za práci, kterou vykonáváme. Jelikož kontrola rozhoduje o tom, zda je to vyhovující nebo ne. Největší výzvou? Nezůstat pozadu. Ve strojařině se vše rychlým tempem posouvá vpřed. To, co jsme brali za samozřejmost včera, neznamená, že zítra to bude taky platit. Máme vynikající stroje od firmy Wenzel, skrz jejich pobočku v Česku BRT Wenzel (zdravím pana Blažka). Od malého LH54, LH87 až po LH108. Máme skenovací hlavu, která je pro nás nová, a tudíž další prostor pro zlepšování nejen našich možností, ale i taky zkušeností a celkové nabídce měření. Jelikož je náš nejnovější stroj vybaven takhle jako jediný v České republice (od firmy BRT Wenzel), troufám si říct, že máme velké možnosti uplatnění v rámci měření a 3D kontroly s nejnovějším softwarem na trhu."

A teď k Vašemu „světu“ mimo Strojírnu. Jak relaxujete? Co Vás nabíjí energií a baví Vás dělat ve volném čase?  "6 dní v týdnu vždy před nebo po práci trávím čas ve fitku Dfitness Opava, ale nevadí mě žádný sport, dalo by se říct, že to je moje druhá polovina života a domov. Tím, že ale chodím do fitka, nezaleknu se klasických sportů. Fotbal, brusle, turistika, běh, heroes race. Takže pro mě je relax sport. Jinak trávím čas s přáteli nebo sledování třeba seriálů (nejčastěji anime) a taky samozřejmě počítačové hry."

Máte nějaké životní motto? Případně co byste vzkázal studentům, kteří se rozhodují o svém budoucím povolání? "Životní motto? Buď poctivý, zdvořilý, neboj se projevit svoji kreativitu a měj aspoň trochu pokory. Studentům bych poradil, nebojte se zkoušet nové věci, není to pouze o tom se jen přihlásit a nějak si to odsedět. Zajímejte se o svůj obor, jelikož i když jste pouhý obráběč kovů, neznamená to, že budete jen soustružit/frézovat, ale když budete mít zájem, budete se zdokonalovat, můžete se kariérně rozrůstat a dostanete nové možnosti, navíc jako strojař budete vždy žádaný... Choďte na exkurze, dny otevřených věcí.  Strojařina bude u nás tak dlouho, dokud tu bude život, jelikož skoro vše okolo vás je nějakou části ze strojařiny a člověk, který chce, má vždy otevřené možnosti. Ať už v rámci klasické strojařiny, modelování, programování, dá se říct, že strojařina je všude přítomná.

Tak Strojařině zdar!"

Najít si práci díky kampani u obchodního centra? Ano, i to je příležitost, jak získat zajímavou pozici a budovat kariéru. To je příběh našeho kolegy Standy Lavroviče...

• Jak jste našel práci ve Strojírně a co bylo zásadním faktorem pro to, že jste se rozhodl místo přijmout? "Práce si mě našla sama, ve chvíli kdy mne oslovili moji nynější kolegové v nákupním centru Breda. Po obdržení letáčku jsem vyzkoušel štěstí a zavolal na uvedené číslo. Po telefonátu mě zaujalo, že komunikuji s vedením firmy, což ve mně vzbudilo o to větší zájem. No a po prvním setkání a seznámením s firmou jsem byl definitivně rozhodnutý se o práci ucházet."

•  Jaká je Vaše pozice? Popíšete nám, co Vás na této prací baví a co je případně „negativem“/“překážkou“, se kterou je zapotřebí se poprat? "Pracovní pozice je ruční úprava. Vzhledem k tomu, že ve strojařině pracuji poprvé vidím jako překážku neznalosti v oboru, ale o to mě to baví víc, protože se můžu zdokonalovat a posouvat mé znalosti kupředu. A jsem rád že mí kolegové mi dopomáhají k doplnění potřebných informací."

•  Jak dlouho ve Strojírně pracujete? Máte pracovní cíle, kterých byste rád dosáhl? Umožní Vám vedení firmy těchto cílů dosáhnout? "Ve strojařině pracuji třetím rokem. Zatím na krok vpřed nemůžu myslet, jelikož nemám zkušenosti na vyšší pozice."

• Máte kromě práce prostor na koníčky, kterým se věnujete? "Ano, mým koníčkem už od dětství je fotbal, kterému se stále věnuji už 24 let. Dále mou zálibou jsou auta, kterým se věnuji 10 let a snažím se pomocí kurzu zdokonalovat a učit se. Ač jsou mé záliby časově náročné, s prací se to dá skloubit, když člověk chce."

• Jaký je Váš největší osobní úspěch? (fotbal, práce, studium, rodina….) "Samozřejmě má rodina, pro kterou vždy dýchám a budu bojovat navždy."

Vašek vystudoval střední školu Zengrovka, následovala praxe ve Strojírně Vehovský, kde poté nastoupil na hlavní pracovní poměr. Díky své šikovnosti a aktivnímu přístupu se od stroje přesunul do kanceláře, kde se učí od těch nejlepších programátorů. Poznej jeho celý příběh, který nám odhalil.

"Ve škole jsem začal chodit do kroužku programování. Díky tomu jsem zjistil, že je to zajímavá práce, a že může být dokonce zábavná. Už asi od druhého ročníku jsem tedy věděl, že se chci dostat k CNC programování. To se mi povedlo díky nabídce práce u Vehovských, kde jsem byl na praktickém výcviku školy. Pár měsíců jsem strávil jako obsluha stroje, pro získání více zkušeností. A teď pracuju na pozici CNC programátor a technolog.

Na svojí práci si nejvíce vážím možnosti učit se nové věci a posouvat tak dále svoje vědomosti / dovednosti. A v našem oboru bude pořád kam se posouvat. Vždy se objeví nějaké nové (lepší) způsoby výroby, nové materiály atd..  Takže nuda nebude :-)  

Můj momentální cíl není tak zajímavý. Chci nasát co nejvíce zkušeností, abych mohl pracovat samostatněji a byl si jistější správností a kvalitou mojí práce.

Studentům bych nejradši vzkázal, že je žádná škola nenaučí tak, jako reálná práce samozřejmě, pokud nemluvíme o doktorech a podobně, ale to je můj osobní názor."

Ve strojařině mají své místo také ženy, které mají v naší rodinné firmě stejně jako muži možnost vybudování kariéry. Přečti si real story naší kolegyně Lucie, kterou jsme vyzpovídali...

• Jaká je Vaše pozice a jak dlouho pracujete ve společnosti? "Ve společnosti pracuji 10 let. Původně jsem nastoupila jako pracovník ruční úpravy, postupem času jsem se posunula a posledních pět let pracuji na pozici mistrové."

• Co Vás přimělo k tomu pracovat na pozici/v oboru, který je spíše mužskou záležitostí? "Přiznám se, o strojírenství jsem neměla ani ponětí. Důvod byl ten, že jsem se přestěhovala z Ostravy do vesničky poblíž Opavy a hledala jsem práci.  Když mě potom p. Vehovský provedl firmou, ukázal mi co bych dělala a jak to všechno funguje,  rozhodla jsem se, že to zkusím. A jsem za to ráda."

• Máte jako žena při této práci nějaké překážky? "Zatím jsem se z žádnou nesetkala 😊."

• Bylo pro Vás náročné vydobýt si své místo mezi muži? "Máme super kolektiv, hodně si pomáháme a podporujeme se. Nemám pocit, že bych musela nějak bojovat."

• Pracovala byste spíše mezi ženami než muži? "Určitě se mi lépe pracuje v mužském kolektivu. Holky jsou větší intrikářky."

• Co byste poradila studentům (klukům i dívkám), kteří se rozhodují kam po studiu? "Poradila bych jim strojírenské obory. Protože strojařina se stává čím dál více lukrativním oborem z důvodu nedostatku lidských zdrojů."